Raný středověk Veroničiným rychlovýkladem s přihlédnutím k České zemi

7. 6. 2008 25 komentářů

Karlův syn Ludvík je spíše zbožný, než veliký panovník. Asi proto mu kronikáři přiřknou přízvisko Ludvík Pobožný, nikoliv Veliký.
Aby Ludvík předešel sporům mezi svými syny, rozdělí mezi ně ještě za svého života říši na tři části. Západofranckou, kterou dostává Karel zvaný Holý, jíž pro věky věků zůstane jméno Frankreich – Francie. Východofranckou říši dostává Ludvík Němec a o století později už nikdo nepochybuje, že ta země se zve Německem. A mezi tím zůstává panství třetího syna Lothara – nesourodý pás sice ekonomicky zajímavý, ale povětšinou bez státní identity. A protože zahrnuje i Itálii, je zřejmé, že je to Lothar, kdo je císařem. Pro věky věků je škoda, že císařem jen titulárním, bez faktické pravomoci nad svými bratry. Je také příznačné, že Lothar regnum, Lotharingia, Lotharova země, novověce Lotrinsko, se pro další tisíciletí stane jádrem sporů mezi Francií a Německem. A bratři se servou ještě za Ludvíkova života.

Tím by se mohlo zdát, že politická situace je dána. Zrodila se tři království, která mají napříště udávat takt Evropě: Fracie, Itálie a Německo. Jenže hádky mezi bratry, bratranci a strýci pokračují, dělení říše se opakuje. Prozatimní řešení jsou hledána roku 843 ve Verdunu, tehdy ještě bez pomoci plynu, ten na své uplatnění tamtéž musí dalších tisíc let počkat.

O třicet let později v Meerssenu otcové poučují syny, jak se má říše správně dělit, ale jen o pár let později už jsou na koni synové, aby mohli zopakovat chyby svých otců. Hovořit tedy o státních celcích v dnešním slova smyslu je poněkud pošetilé: jde o často nesourodé a turbulentní slepence, v nichž král má slovo spíše formální, řadu vzdálenějších hrabství ovládá spíše setrvačností, než vůlí. Jednotlivá hrabství ve vnitřní politice vystupují značně samostatně a hrabata dávají jednotlivým členům panovnických rodů najevo svou přízeň i nepřízeň, což je zajímavé zejména v okamžiku nástupnictví.

Například ona Francie. V té době ji vlastně představuje samotné jádro, Ille de France, kolem něj svazek nesourodých hrabství, která jsou k ní přidružena velmi volně. Na severu oblast Bretaně je samostatná spíše zcela, než formálně a v ní spatřujte zárodky Velké Británie – Velké Bretaně, pokud nám ještě ve středověkém místopisu chyběla. Jižní oblasti Francie jsou samostatné jak politicky, tak kulturně a venkoncem i jazykově, protože se zde mluví okcitánsky. Ne nadarmo se jim v severní Francii pohrdlivě říká Langue d’oc, Země, kde se říká Ok, zatímco severní Francie zůstává Langues d’o

Můžeš sledovat komentáře k této kapitole přes RSS 2.0 RSS zdroj. Můžete přidat komentář, nebo trackback ze svého webu.

Následující kapitola:


Sdílet |



25 komentářů to “Raný středověk Veroničiným rychlovýkladem s přihlédnutím k České zemi”

  1. k3 said:

    7. 6. 2008 at 15:25

    Moc pěkné shrnutí.

  2. Cahir said:

    7. 6. 2008 at 19:07

    Moooc pekne a zajimave napsany. Az tento pribeh Veronika dopise urcite si to cele vytisknu.

  3. Mrk said:

    13. 6. 2008 at 9:27

    To čekání na další díl je čím dál tím horší … :-) ))

  4. Bolek said:

    16. 6. 2008 at 15:27

    Je to geniální. Veroniko, jen tak dál!!! PROSÍM!!!! Jo a chtělo by to doplnt PDF verzi…

  5. ou said:

    20. 6. 2008 at 0:44

    Prima.Ale měla bych dotaz – tak kde je teda ten strejda? A už ho našli?

  6. Sarit said:

    20. 6. 2008 at 9:32

    Mučení je zakázané podle ženevské konvence! Sem s dalším dílem, trpím :-) ) Prosím, prosím, smutně koukám, Veroniko..

  7. Albert said:

    20. 6. 2008 at 11:10

    Mám podobnou otázku, jako ou. Co se děje v přítomnosti? Je ještě světu pomoci?

  8. Veronika said:

    22. 6. 2008 at 10:43

    Omlouvám se všem. Jsem nemocná, ležím a ležím a pomoci není především mně. Ani to zapisování nejde, notebook se topí v potu. Snad příští týden. Snad.

  9. Sarit said:

    22. 6. 2008 at 15:35

    Držím palce, aby ses brzy uzdravila. Samozřejmě ze sobeckého důvodu, mám absťák :-) )

  10. Sarit said:

    22. 6. 2008 at 15:36

    Držím palce, aby ses brzy uzdravila. Samozřejmě ze sobeckého důvodu, mám absťák :-) )

  11. David Kalhous said:

    6. 8. 2008 at 10:54

    Milá Veroniko,se zájmem jsem si přečetl Tvůj text. Bohužel obsahuje mnoho chyb a nepřesností. Proto si dovoluji mít na Tebe pár otázek: např. kde jsi přišla na to, že Václav je jakýsi Strachkváš (správně Strachkvas), když to byl údajně syn Boleslava I.? A v čem např. spatřuješ ekonomický potenciál Čech – hustěji osídleno asi jen území stř. Čech okolo Prahy a Čechy severní okolo Labe (max. 20 000 km2) oproti východofranské řísi (několik set tisíc km2)?S přáním pěkného dneDavid Kalhous

  12. Sarit said:

    6. 8. 2008 at 22:09

    Davide Kalhousi, dovol mi tak trošku odpovědět za Veroniku. Zmiňovaný Ibrahím, syn Jakubův, zvaný al-Tartuší, jinak židovský kupec z dnešního Španělska, psal o Čechách roku 965 a údajně byl Strachkvašovým současníkem v době, kdy byl Strachkvaš dospělý muž. Václav zvaný Strachkvaš může tedy být synem Boleslava I, a mluví se o Boleslavu II, mladším bratru… Nasvědčuje tomu i první věta devátého odstavce – \“padesát let před očekávaným příchodem Krista\“ – tj. roku 950, Kristus byl očekáván v roce 1000 n.l.A ještě si tipnu – Čechy měly surovinovou základnu, co se kovů a uhlí týče, to severní Polabí nemělo – a kovy byly v této době velice žádané.

  13. David Kalhous said:

    7. 8. 2008 at 13:22

    Milá Sarit,Strachkvas (ne Strachkvaš) je znám pouze z Kosmy, Ibrahim ibn Jakub s ním nemá nic společného. Strachkvase sice někteří identifikují s Kristiánem a považují jej skutečně za bratra Boleslava II., nicméně Veronika sama jej označuje jako \“rozeného vojevůdce\“, zatímco se mělo jednat o mnicha. Což o to, i mnich mohl vést vojsko, o Strachkvasovi však Kosmas v takových souvislostech nic nepíše.Uhlí nemělo v raném středověku jako surovina žádný větší význam. Kovy, zvláště barevné kovy se sice na našem území těžily již v pravěku, ale rozsah této těžby nebyl velký. Souvisí to i s tím, že vhodné technologie pro hlubinnou těžbu se u nás rozšířily až ve 13. století. V 10. století se zřejmě v okolí Kolína žádné stříbro netěžilo. Na rozdíl od sousedního Durynska…Navíc jsme při namátkové četbě objevil další chyby: Ani pozdější historikové neodhadovali počet obyvatel Prahy (to je další bota, kterou jsme namátkou odhalil) na 20 000; když Žemlička píše toto číslo, myslí šírší region, tj. dnešní Pražsko a okolí.

  14. David Kalhous said:

    7. 8. 2008 at 13:27

    A dále: velkomoravská hradiska jsou sice dosti rozlehlá, aby se tam v případě nouze vešly desítky tisíc lidí. Ale ne aby je uživilo okolí. Takové koncentrace obyvatel se mimo Španělsko, Byzanc, případně Řím v Evropě nevyskytovaly. Tehdejší zemědělství by je prostě neuživilo. Průzkumy pohřebišť u těchto hradisek dovolují usuzovat na stálejší počty obyvatel nanejvíš v řádu stovek lidí.Tvrzení o \“hluboké víře v krista\“ v raném středověku je pro většinu raně středověké Evropy dosti absurdní.

  15. Veronika said:

    10. 8. 2008 at 16:23

    [11] Vítej tu, Davide, jak jsi to tady našel? K nepřesnostem: v tomto období je lepší používat termín \“odlišný výklad\“, to ale víš. Počneme tedy Kristiánem, vím, že je tvému srdci nejbližší a možná si vzpomeneš, že jsme se o tom už hádali před nějakou dobou, pak uhodneš i mé jméno :) Strachkvas (mám radši změkčelé a přepisu Kosmy rovněž vyhovující Strachkvaš) velmi pravděpodobně nebude totožný s Kristiánem, protože ten se musel narodit někdy po roce 960 a pravděpodobně byl nejmladším ze synů Boleslava. Pro to svědčí mnohé, mimo jiné to, že se stal mnichem (to se prvorození nestávali) nebo co píše Kanapariova verze svatovojtěšské legendy. Takže o cca 200 let později se Kosmas zjevně musel splést a pomotat dohromady dvě osoby, což nepřekvapí, oba dva se nijak více do historie nezapsali. Takže ano, přikláním se k tomu, že Strachkvas jako provorozený syn, pokud tomu tak bylo, měl být v předvečer Václavovy vraždy křtěn jménem Václav. Křestní list bohužel nemám, ale pokud si nějakou z tezí mám vybrat, beru tuhle. Kristián je někdo jiný, pravděpodobně jeho nejmladší bratr – netvrdím opak, jen neopakuju Kosmův omyl. A nezabředávejme do pochybností, kdy se tedy mohl narodit Václav a kdo byl jeho otec …Ekonomický potenciál Čech: obchodní stezky a především obchod s otroky, který Česko velmi dobře zvládlo. Kovy až později. Růst ekonomiky můžeme dokladovat nálezy a nálezovou situací zcela zřetelně, samozřejmě že výkon není srovnatelný s úhrnem VF říše, ale procentuální nárůst musel být značný i kvůli částečnému posunu obchodních tras na sever. Hradiště: ano, hradiště neživila, jsou správní a obranný objekt. Stahovaly se do nich při ohrožení obyvatelé ze vzdáleností i několika desítek kilometrů. Okruh o průměru 40 km kolem hradiště už měl možnost deset tisíc lidí uživit. A lidé byli itehdy cenná komodita. Vydrancovat úrodu bylo pro ně nepříjemné, mělo to ale důsledky i pro drancující. Ad Žemlička: ano, je to jeho údaj a vím, že se vztahuje na \“pražskou kotlinu\“ – tedy zhruba na dnešní Velkou Prahu. Tu ostatně můžeme vymezit pěticí zmíněných hradišť a vzhledem k povaze osídlení můžeme bez obav prohlásit, že toto je raně středověká Praha včetně předměstí. Hluboká víra v Krista: u nobility to jistě absurdní není, to se na mne nezlob. A v 2. pol. 10. století už ani u nás. Snad jsem na nic nezapomněla.

  16. Sarit said:

    12. 8. 2008 at 9:31

    Jestli správně chápu situaci s dětmi Boleslava I., dospělosti se jich muselo dožít pět a ne čtyři ( Boleslav II, Václav – Strachkvas, Kristián, u něhož pravé křestní jméno neznáme, a dvě dcery, Mlada – Marie, řeholnice už od dětství, vyprosivši si na papeži téměř ještě jako dítě první český klášter, a Dobrava, vdaná za Mieszka Piastovce ). To, že dvě historicky doložené děti Boleslava I. byly \“věnovány\“ církvi, protože u malých dětí se dá spíše hovořit o oběti a tato kariéra se určovala u \“předškoláků\“, aby byli v tomto duchu vychovávaní, nejlépe v klášteře – Mladu a Kristiána vychovával buď nástupce Učenův, nebo možná taky strávili dětství v některém z klášterů v Rakousku či Německu, nesvědčí zrovna o malé zbožnosti nobility. Obvyklé bylo věnovat jen jedno dítě, ne dvě z pěti.

  17. David Kalhous said:

    12. 8. 2008 at 13:18

    Odkázal mě na to jeden kamarád. A protože rád diskutuji, nedalo mi to :-) Tím kvašem si nejsem jist. Jde o složené jméno ze \“strach\“ a \“kvas\“, tedy \“hostina\“. Ale přiznávám, že v Gebauerovi jsem to nedohledával.Kdy se narodil a že měl takovou přezdívku, víme pouze z Kosmy (+1125), tedy od autora, který žil až dlouho po. Nicméně to je jisté, že podle Kosmy onen Strachkvas byl mnichem a současníkem sv. Vojtěcha. Nebo snad znáš nějaký doklad, že by šlo o vojevůdce? Jméno onoho syna Boleslava I., jeho Ota I. uzavřel v nějakém hradišti, totiž neznáme.Rovněž není vyloučeno, že byl církvi zaslíben prvorozený syn. Byť přiznávám, že běžné to nebylo. Pokud by se ale Strachkvas-Kristiána narodil až jako poslední, řešilo by to vše. Kosmas by prostě jenom chtěl vystavět figuru kontrastní k Vojtěchovi a aby její charakter dokreslil, spojil její narození (či početí, teď nevím) s poslední Václavovou hostinou.No, ono je to s tím obchodem krapet komplikovanější. O jaké nálezové situaci hovoříš? \“Nálezové situace\“ se přeci vždy vztahují ke konkrétnímu \“nalezišti\“. Navíc není dostatečně probádáno,nakolik české země té doby tvořily celek a jkou roli tehdy hrála tržní centra a obchodní vazby, které by je případně stmelovaly.Několika desítek km? :) No, to by např. o Maďarech museli vědět hodně dopředu, aby to tam stihli… Navíc o vzniku a zániku hradisek té doby toho stále víme velmi málo. Většina teorií je založena na pár střepech.Ne na pražskou kotlinu, ale na prostor od Berouna k Boleslavi. Sám tomu nevěřím, ale JŽ ano. Nebo to alespoň píše. To je už hodně velká Praha :-) Tezi o dvou fázích christianizace znáš? Vzhledem k tomu, že jenom formálně pokřtít určité území, srovnatelné s našimi zeměmi, trvalo okolo století a vzhledem k tomu, že křesťanství k nám pronikalo od 9. století, o hluboké zbožnosti – až na výjimky – na našem území dost pochybuji.Nezapomněla. Těším se na odpověď.

  18. Veronika said:

    12. 8. 2008 at 14:57

    [17] Jen diskutuj :) Strachkvas/Strachkvaš – to koncové písmeno není z historického pohledu zrovna podstatné. Osobně bych řekla, že konec byl měkký, což Kosma prostě jen latinkou nepřepsal, ale důkaz pro to samozřejmě nemám, jen pocit. A navíc se mi nezdá, že by si každý dovolil houknout na dědice Strachkvasi, z měkké varianty to není tak cítit. Ostatně, i proto používám zkrácené Straš. Kdo byl, se můžeme jen dohadovat, z Kosmy to samozřejmě znám. Jenže Kosma nebyl spolehlivý a pravdomluvný ani na věci pozdější, takže jak jsem napsala, považuju za pravděpodobnější, že potomek narozený kolem roku 935 nebyl Kristián. Sám uznáváš, že prvorozený se mnichem nestával, lze také namítnout, že se narodil v době, kdy Boleslav neměl žádné větší vyhlídky na knížecí titul, takže ho opravdu mohl zaslíbit církvi. I tahle teorie existuje. Proti ní podle mne hovoří to, že by prvorozený syn musel být výrazně starší a v roce 935 už cca 6-12ti letý, v rannějším věku nebylo zvykem děti církvi upisovat, ačkoliv je tu ještě možnost, že tak Boleslav učinil jako pokání za vraždu bratra. Stejně tak máme problém s věkem Kristiána, pokud by se měl narodit před rokem ~960. Víme, že převzít biskupský úřad mu roku 982 zabránil závažný důvod, jímž byl v jeho postavení patrně jedině věk, nebylo mu 30 let, aby dosáhl na kněžské svěcení. Domněnka, že prvorozený syn Boleslava I. (kterému říkám Strachvas / Václav) se narodil kolem roku 935 a mnich Kristián kolem roku 960, by problém elegantně řešila. Kromě toho víme, že Boleslavův syn padl v bitvě u Lechu 955. Nevíme, který, ale těžko to mohl být syn zaslíbený církvi a také se musel narodit co nejdříve, aby mu bylo alespoň 15 let a mohl se účastnit bitvy. Pokud by měl velet českým oddílům, muselo by mu být spíše 18-20 a mít nějaké zkušenosti, čímž se dostáváme k datu narození kolem roku 935.Takže můj závěr: Boleslavův první syn řečený Strachkvas (vlastním jménem Václav) 935-955. Druhorozený syn Boleslav II. se narodil už za otcova panování (=v purpuru). Kristián se narodil kolem roku 960, zřejmě jako nejmladší dítě Boleslava. A jestli tě to uklidní, vážně tu legendu napsal :) Je to samozřejmě jen teze, pro kterou svědčí jen nepřímé důkazy. Zbytek zase příště, musím běžet.

  19. David Kalhous said:

    13. 8. 2008 at 10:19

    Milá Veroniko,asi hlavní problém Tvé konstrukce je, že se o žadném padlém Boleslavově synovi v bitvě na Lechu se nikde nic nepíše :-) O přemyslovské účasti v ní se zmiňují jenom Widukind a letopisy kláštera St. Gallen, jenže ani jeden neupozorňuje na nějakého padlého Přemyslovce.Osobně se také nedomnívám, že by se onen \“Strachkvas\“-Kristián měl narodit roku 935. (A nemyslí si to ani Třeštík.) Tím Kosmas pouze obohatil svou charakteristiku nabubřelého mnicha – jak jinak jej více pohanit, než jej spojit s Václavovým martyriem a navíc mu dát tak poetické jméno, Strachkvas. Podle mě (a Třeštíka) je to jméno smyšlené, právě aby zapadalo do příběhu. Každopádně však ona postava, jejíž narození Kosmas spojil s r. 935 a jíž nazval Strachkvas, lépe odpovídá autorovi Kristiánovy legendy než válečníkovi. Jde totiž v obou případech o mnicha.Ergo kladívko nejsem proti hypotéze, že existoval jakýsi blíže neznámý syn Boleslava I., ale nemyslím si, že by se jmenoval Strachkvas. A nemyslím si, že by se tak skutečně jmenoval jakýkoli Přemyslovec. Jen tvrdím, že postava, pojmenovaná u Kosmy \“Strachkvas\“, by dobře odpovídala Kristiánovi, autorovi KL známému i z jistě soudobých vojtěšských legend.

  20. ou said:

    15. 8. 2008 at 10:43

    velmi zajímavá diskuze ;-) I když debata o háčku mi poněkud připomíní šimko-grosmanovskou debatu na toto téma. Jestli se nepletu, tak jejím zavěrem bylo, že to básník smí. Ještě někdo pochybuje, že autorka je žena a že se pohybuje na FFMU?

  21. Veronika said:

    15. 8. 2008 at 11:16

    Davide, právě letopisy zmiňují, že v bitve zemřel \“princ český\“. Historici občas tuto verzi zpochybňují jako pozdější vpisek, ale proč by to kdo dělal. Navíc, Boleslav byl v době bitvy na Lechu na Moravě, takže do bitvy musel vést jeho muže někdo důvěryhodný. Syn by to jistě být mohl, ačkoliv myslím, že většina zdejších čtenářů by víc fandila Martinovi z Wartberka :) I časování sedí. Že by Boleslav ve svých dvaceti letech neměl syna, je méně myslitelné, než že ho měl. Že si jméno Kosmas vymyslel, o tom se nepřu. Používám ho proto, že přezdívka Straš je stejně dobrá, jako jakákoliv jiná. Třeštík, pokud vím, prvorozeného Boleslavova syna v roce 935 nezpochybňuje, pouze řeší to, že tento syn není mnichem Kristiánem. Takže se obratem dostávám k tomu, že se shodujeme: 1) Neexistoval přemyslovec jménem Strachkvas, já pouze říkám, že mladý kluk klidně mohl mít nějakou přezdívku a proč ne Strašek a proč se protivit Kosmovi zcela. 2) Mnich Kristián se nenarodil 935, ale mnohem později. 3) (a v tom nevím, zda se shodujeme), bod 2 nám nechává prostor pro prvorozeného syna Boleslava, jenž tu nese jméno Václav a přezdívku Strašek a za chvíli padne v bitvě u Lechu s českými oddíly, které vede. Navíc, když si přečteš o václavově smrti, asi se to vyjasní více: http://pribehstrycka.bloguje.cz…p (ačkoliv Kosma by pro ni nehlasoval).Jen na okraj: Kristián tu nevystupuje, v době, o které píšu, se ještě nenarodil.

  22. David Kalhous said:

    15. 8. 2008 at 14:07

    V Annales Sangallenses, MGH SS I, 79 jsem si vše ověřil. O žádném dodatku, kde by se psalo o smrti nějakého českého kněžice, tam nic není. Že byl Boleslav v té době na Moravě, také nikde nestojí. Je to pouze jedna z badatelských hypotéz, založená na zprávě výše řečených letopisů, které zmiňují kromě bitvy na Lechu i \“druhou válku s Agareny\“, vedenou Čechy. Na tom se zakládá představa o podmanění Moravy kolem r. 955. Avšak o tom, že Boleslav měl syna již v té době, není sporu. Píše o něm Widukind v souvislosti s obléháním \“Niuunburgu\“, jež na základě Otovy listiny můžeme spojit s rokem 950.Souhlasím. Jen mi to s tím Strachkvasem přijde zbytečně matoucí. Smaozřejmě, že mu mohli říkat i Strašek, jak píšeš, ale je asi moje osobní libůstka nechávat některá bílá místa prostě bílá.A v případě Tvého příjmení se nechám poddat, anžto většina studentů, kteří mi chodili na seminář, už není v ISu dohledatelná ;-) A já už jsem přec jenom postarší pán a snadno zapomínám.P.S.: K \“ou\“ – v tomto příspěvku autorka nevystupje jako básník, takže to není tak jednoduché ;-) I když jinak věřím, že si historii konstruujeme, domnívám se, že v našem oboru platí přeci jenom jiná pravidla než při psaní historického románu.

  23. David Kalhous said:

    15. 8. 2008 at 14:09

    Otto rex cum Agarenis pugnabat in festivitate sancti Laurentii, eosque Deo auxiliante devicit. Et erat numerus eorum 100 milia et multi illorum comprehensi10 sunt cum rege eorum nomine Pulszi, et suspensi sunt in patibulis. Et aliud bellum cum eis gerebatur a Poemanis, ubi comprehensus est rex illorum (Agarenorum) nomine Lele, extincto exercitu eius.

  24. Sarit said:

    15. 8. 2008 at 21:31

    O jé, latina. Mé školní hříchy se mstí :-) ) Děkuji, Davide – nemám možnost si prameny dohledat a Ty jsi sem hodil perličku.

  25. David Kalhous said:

    15. 8. 2008 at 21:51

    Stačí se mrknout na stránku http://www.dmgh.de. Tam jsou už skoro celá MGH digitalizovaná…

Přidejte komentář